Fotbalové srdce Strupčických
Včera jsem byl na zápase po dlouhé době. A když říkám dlouhé, tak myslím opravdu dlouhé. Naposledy jsem navštívil náš svatostánek někdy v květnu roku 2009 když jsme přehráli rezervu kladenského SK poměrem 3:1 za umělého osvětlení, silné bouřky, větru a deště. V té době ještě v Blšanech válel divizi Horst Siegl starší a Michal Horňák, který ve zmiňovaném zápase dával gól.
V Blšanech mě opět nic nepřekvapilo. Přišel jsem k pokladně a skrze okénko se mě usměvavá pořadatelka tázala "kolikrát to bude?". "Třikrát". V zádech mi stáli rodiče a já jsem se smíchem vlastním všem Blšanským u vchodu podával na pultík stopadesát korun - zbytečně. Paní u pokladny nechala padesátku ležet a vracela mi deset korun. "Na divizi se chodilo za padesát", mumlal jsem si pro sebe a se vstupenkou jsem obcházel sektor vlajkonošů hostí. Nižší soutěž, nižší vstupné, no nic. Jen co jsem došmajdal s ortézou na noze k okénku u občerstvení z dálky na mě jeden z fanoušků Strupčic s úsměvem od ucha k uchu volá - "borci už se rozcvičujou a ty se tady flákáš.." Dali jsme si klobásu (mimochodem - vynikající) a šli si sednout na horní střed tribuny.
Hráči se rozcvičovali a po krátkém pobytu v šatně opět cupitali na hřiště jako jeden muž za rozhodčími. Volba stran, podání rukou, klasický ceremoniál každého fotbalového zápasu. A už to začalo!
(autor: Carlos Strange)
V bráně můj oblíbenec Honza Klíma, ale pro mě jinak takřka neznámí hráči. V první části prvního poločasu se zdálo, že borci hostů budou nelehkým soupeřem a také byli. Blšany Strupčice většinu času přehrávali, ale výkon na hranici možností některých borců hostů mi ukázal že ani za cenu zranění nechtějí vypustit žádný souboj a za to před nimi obrazně smekám. Úctyhodný výkon mladých borců ze Strupčic nedal šanci Blšanským jejich tým podcenit a ačkoliv nakonec padli za konečného stavu 3:0, byl můj zážitek ze zápasu víc než uspokojující. A zážitek navíc doplnil fakt, že jsem se mohl vidět s Honzou Klímou, dostat podpis a vyfotit se s českou fotbalovou legendou Pepou Němcem.
(autogramy na vstupence - vlevo Jan Klíma, vpravo Josef Němec)
Branek mohlo padnout mnoho, ale nepadlo a ne vždy to bylo špatnou koncovkou Chmelařů. Strupčice si neodvezli ani bod, ale za to pravé FOTBALOVÉ SRDCE si odváží alespoň respekt objektivního diváka. Nicméně po výsledku 3:0 jsem šťastný hlavně za Blšany, které jsou druhé v tabulce a to pouze o jeden bod za vedoucím Štětím. Doufejme, všichni doufejme a přejme si, že Blšany budou přístí rok zase v kolonce divizních celků.
Za včerejšek vám opět děkuji Blšany! Protože bez Vás by byl svět zase o něco chudší!